Obezita je definována jako nadměrné množství tělesného tuku, které může poškozovat zdraví. Nejčastěji se měří pomocí Body Mass Indexu (BMI) – poměr hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech (kdo.int). U dospělých je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadváha definovaná BMI ≥ 25 a obezita BMI ≥ 30 (kdo.int). BMI je jednoduchý ukazatel prototypu pro obě pohlaví a všechny dospělé věkové kategorie, přestože neodlišuje svalovou hmotu od tuku. Proto se někdy doplňuje měření rozložení tuku v těle – například obvodem pasu nebo poměrem pasu a boků (WHR) . Nadměrný tuk v oblasti břicha signalizuje vyšší zdravotní rizika; za břišní obezitu považuje obvod pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen​ (nhlbi.nih.gov). U dětí a dospívajících s obezitou posuzuje podle percentilových grafů BMI s ohledem na věk a pohlaví (obvykle ≥ 97. percentil je obezita)​ (kdo.int).

Zdravotní rizika obezity

Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro řadu vážných onemocnění. Nadměrné množství tuku v těle narušující metabolický výskyt cukrovky 2 , kardiovaskulární onemocnění (je spojeno s vyššími riziky některých nádorových onemocnění (kdo.int). Podle odhadů způsobil v roce 2019 vysoký BMI přibližně 5 milionů úmrtí na nepřenosná onemocnění, jako jsou srdeční choroby, diabetes či rakovina​ (kdo.int). Obezita je také rizikovým faktorem vysokého krevního tlaku, dyslipidémie (poruchy cholesterolu) a onemocnění pohybového aparátu (zejména osteoartrózy kloubů nosných končetin) kvůli nadměrnému zatížení kloubů. Navíc zhoršuje kvalitu života – například spánkovou apnoe a omezuje pohyblivost (​kdo.int). Výzkumy rovněž prokázaly souvislost obezity se zvýšeným rizikem nejméně 13 typů rakoviny , včetně rakoviny tlustého střeva, prsu (po menopauze), dělohy, ledvin, jater či slinivky (cdc.gov). Celosvětově je obezita po vysokém krevním tlaku, nezdravé stravě a kouření čtvrtým nejčastějším rizikovým faktorem předčasného úmrtí​(kdo.int). U obézních jedinců často dochází k psychologickým a sociálním dopadům, včetně depresí, stigmatizace a snížené kvality života.

Statistiky o obezitě (globálně a v ČR)

Podíl lidí s nadváhou a obezitou celosvětově rychle roste. Globálně mělo v roce 2022 nadváhu (BMI ≥ 25) zhruba 43 % dospělých, přičemž obézních (BMI ≥ 30) bylo 16 % dospělé populace (kdo.int). To odpovídá asi 2,5 miliardám lidí s nadváhou, z nichž přibližně 890 milionů trpělo obezitou​ (kdo.int). Pro srovnání, v roce 1990 měla nadváhu asi čtvrtina světové populace​ (kdo.int) a obezita u dospělých se od té doby více než zdvojnásobila​. Podle nedávné globální analýzy stoupla prevalence obezity mezi dospělými ženami z 8,8 % v roce 1990 na 18,5 % v roce 2022 a u mužů ze 4,8 % na 14,0 %​ (imperial.ac.uk). To znamená, že za posledních ~30 let se výskyt obezity u mužů téměř ztrojnásobil a u žen více než zdvojnásobil. Celkový počet obézních osob ve světě tak dramaticky narůstá – zatímco v roce 1990 činil odhadem 200 milionů, v roce 2022 již přesáhl 878 milionů​ (obesityevidencehub.org).

Česká republika patří ve statistikách k nejhorším v Evropě. Nadváhou trpí více než 60 % dospělých Čechů​. To znamená, že zhruba 6 z 10 Čechů má BMI nad 25. Zvláště vysoký je podíl u mužů – téměř 70 % českých mužů má nadváhu, zatímco u žen asi polovina. Samotnou obezitou (BMI ≥ 30) trpí více než jedna čtvrtina české dospělé populace. Aktuální odhady hovoří o ~25–30 % obézních dospělých, což řadí ČR mezi nejvíce zasažené země Evropy (podobné hodnoty mají např. Maďarsko či Polsko)​ (balkaninsight.com). Pro ilustraci, ještě v roce 2017 činila míra obezity v ČR kolem 20 % dospělých (ecd.org)– poslední dekádu tedy dále vzrostla zhruba o třetinu. Epidemiologové upozorňují, že pandemie COVID-19 tento trend ještě umocnil: vynucený sedavý styl života a psychické dopady lockdownů vedly nárůstu hmotnosti populace. Podle dat Českého statistického úřadu stouplo průměrné BMI Čechů od roku 2017 o celý jeden bod (nyní průměrně 26,2)​. Vysoký výskyt obezity v ČR je dáván do souvislosti s nadprůměrnou úmrtností na COVID-19 v populaci (​balkaninsight.com).

Dětská obezita: příčiny a prevalence

Globální nárůst dětské obezity. Prevalence obezity u dětí a dospívajících se v posledních desetiletích zvýšila. Celosvětově došlo ke čtyřnásobnému zvýšení dětské obezity od roku 1990 – u dívek stoupl podíl obézních (ve věku 5–19 let) z 1,7 % v roce 1990 na 6,9 % v roce 2022 a u chlapců z 2,1 % na 9,3 % (imperial.ac.uk). 

To znamená, že jen necelých 7 % dívek a 9 % chlapců školního věku bylo v roce 2022 obézních. Kromě obezity sem patří i vyšší podíl dětí s nadváhou – kombinovaně (nadváha + obezita) postihuje nadměrná hmotnost zhruba 20 % světové dětské populace ve věku 5–19 let​kdo.int(pro srovnání, v roce 1990 to bylo jen ~8 %). Již u nejmenších dětí do 5 let zaznamenala WHO v roce 2022 přes 37 milionů dětí s nadváhou (kdo.int). V kategorii 5–19 let pak žilo v roce 2022 s nadváhou nebo obezitou přes 390 milionů dětí a dospívajících, z toho zhruba 160 milionů klasifikováno přímo jako obézní. To představuje obrovský nárůst oproti roku 1990, kdy obézních dětí a teenagerů bylo jen kolem 30 milionů​ (imperial.ac.uk).

Nadváha a obezita v dětství jsou zvláště alarmující, protože výrazné riziko v pozdějším životě Obezita má tendenci přetrvávat – obézní děti velmi často zůstávají obézními i v dospělosti​(kdo.int). Tým se u nich urychluje nástup chronických nemocí, které byly dříve typické spíše pro střední a starší věk. Již v dětském věku obezita často přechází v metabolické poruchy (např. narůstá výskyt prediabetu a poruch glukózové tolerance u dospívajících). Mezi nejvýznamnější zdravotní dětskou obezitu, které se mohou projevit už v dospělosti, nebo později v dospělosti, patří zvýšené riziko výskytu srdečně-cévních onemocnění (ateroskleróza, hypertenze), cukrovky 2. typu , poruchy pohybového aparátu (např. ortopedické problémy z přetížení) a některých druhů rakoviny (např. rakovina endometria, prsu čiého střeva). Kromě fyzických dopadů má dětská obezita i psychosociální následky – děti s obezitou často trpí nízkým sebevědomím, mohou být terčem šikany a jejich kvalita života je snížena​ (kdo.int).

Příčiny: Podstatou obezity (u dětí i dospělých) je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie – nadměrný příjem kalorií v kombinaci s nedostatkem pohybu. Současné prostředí bohužel obezita u dětí nahrává. Došlo ke globálním změnám ve stravování: děti konzumují více průmyslově zpracovaných, energetických bohatých potravin s vysokým obsahem cukrů a tuků, ale nízkou výživovou hodnotu​. Zároveň klesá fyzická aktivita – volný čas tráví děti stále více sedavě (televize, počítače, mobilní zařízení..) a ubývá přirozeného pohybu. Ve městech také děti méně chodí či jezdí na kole kvůli způsobu dopravy a urbanistickému prostředí​. K nárůstu dětské obezity v rámci i marketingu nezdravých potravin cíleně na děti, snadná dostupnost sladkých nápojů a kalorických svačin, ale také některé socioekonomické faktory (např. nižší vzdělání a příjmy rodičů bývají spojeny s vyšší obezitou dětí). Důležité je, že děti si nemohou volit prostředí, ve kterém vyrůstají – jsou odkázáni na stravu a návyky, které jim rodina poskytne a společnost​ (kdo.int). Prevence proto musí zahrnovat školy, rodiny i širší opatření, aby bylo zdravé jídlo dostupnější a pohybová aktivita přirozenou součástí denního režimu.

Predikce budoucího vývoje obezity do roku 2030 a dále

Současné trendy naznačují, že epidemie obezity bude dále eskalovat. Pokud nedojde k účinným opatřením , bude v následujících letech počet obětí globálně narůstat. Světová federace obezity (World Obesity Federation) odhaduje, že do roku 2030 bude na světě zhruba 1 miliarda lidí s obezitou – to je více než dvojnásobný počet oproti roku 2010. Takový vývoj znamená, že nesplníme celosvětový cíl zastavit obezitu na úrovni roku 2010 (cíle WHO pro rok 2025)​. Projekce do roku 2035 jsou ještě znepokojivější: pokud se nic nezmění, přibližně polovina světové populace (51 %) by mohla trpět nadváhou nebo obezitou, přičemž téměř 1 ze 4 lidí na planetě (tj. téměř 2 miliardy) by trpěla obezitou. Jinými slovy, globální prevalence obezity u dospělých by mohla kolem roku 2035 dosáhnout ~25 %. Tento scénář potvrzuje i nejnovější modelování – počet dospělých s obezitou má stoupnout z 0,8 miliardy v roce 2020 na odhadovaných 1,5 miliardy v roce 2035 (​worldobesity.org). Takový nárust bude mít obrovské zdravotní i ekonomické dopady na společnost. Obezita významně zatíží zdravotnictví – například odhadované globální náklady spojené s nadváhou a obezitou mohou do roku 2030 dosáhnout 3 miliard USD ročně a do roku 2060 až 18 miliard USD ročně (kdo.int). Obezita tak bude představovat srovnatelnou ekonomickou zátěž jako např. důsledky pandemie COVID-19 (worldobesity.org). Nárůst obezity se navíc týká všech věkových skupin – zvlášť rychle rostou počty obézních dětí (u nichž se do roku 2035 očekává více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2020)​ .

Česká republika – výhled: Ani Česko není této globální tendence ušetřeno. Vzhledem k současným hodnotám a trendům se dá očekávat další zvyšování podílu obézních i u nás. Podle WHO by do konce tohoto desetiletí mohl podíl obézních v ČR přesáhnout jednu třetinu populace (balkaninsight.com). Jinak řečeno, okolo roku 2030 by mohlo být obézních 3/4 obyvatel Česka. To klade velké nároky na zdravotní systém i preventivní politiky státu – bez účinných zásahů hrozí další rozšíření výskytu cukrovky, srdečních chorob a dalších komplikací spojených s obezitou v české populaci. Pozitivní zpráva je, že v některých vyspělých zemích (např. v USA či západní Evropě) již tempo růstu obezity zpomaluje nebo se zastavuje​ (worldobesity.org). Pokud myslíte, že vhodná opatření to mohou zvrátit, tak máte pravdu – klíčové bude investovat do prevence a léčby obezity srovnatelně, jako se například bojuje proti jiným civilizačním chorobám.

Doporučení pro zdravé hubnutí (vědecky podložené)

Z redukce nadměrné hmotnosti plyne řada zdravotních výhod – již úbytek o 5–10 % původní váhy mohou výrazně zlepšit hladinu krevního cukru, cholesterolu i krevního tlaku. K efektivnímu a bezpečnému hubnutí je vhodné přistupovat na základě ověřených postupů:

• Úprava stravy a kalorického příjmu: Základem úspěšného hubnutí je vyvolat energetický deficit – tedy přijímat méně kalorií, než kolik tělo vydá. Doporučuje se dlouhodobě přejít na vyváženou, redukční dietu. Konkrétně to znamená zvýšit konzumaci zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin a ořechů a naopak omezit příjem tuků (zejména nasycených) a přidaných cukrů. Vhodné je vyhýbat se slazeným nápojům a vysoce průmyslově zpracovaným potravinám s tzv. prázdnými kaloriemi. Důležité je také hlídat velikost porcí a jíst pravidelně. Žádný zázračný "dieta plán" neexistuje – výzkumy ukazují, že při hubnutí je snížení kalorií, nikoli specifické složení diety​. Proto může fungovat jak racionálně sestavená nízkotučná dieta, tak i dieta s nižším obsahem sacharidů – klíčové je zvolit takový styl stravování, který člověk dokáže dlouhodobě dodržovat. V krajních případech může být krátkodobě nasazena opravdu velmi nízkokalorická dieta, ale pod lékařským dohledem. Není to ale určitě univerzální řešení a je potřeba konzultovat postupy s odborníkem.​(pmc.ncbi.nlm.nih.gov).

• Pravidelná fyzická aktivita: Pohyb napomáhá spalovat kalorie a je nezbytný pro udržení váhových úbytků. Doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně (např. rychlá chůze cca 30 min denně pětkrát týdně) nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně. Ideální je kombinovat aerobní pohyb (chůze, běh, jízda na kole, plavání) s posilováním svalů (alespoň 2x týdně) pro zachování svalové hmoty​. Fyzická aktivita sama o sobě vede k menšímu úbytku váhy než diety, protože většina váhového úbytku pochází ze snížení příjmu kalorií. Nicméně pro dlouhodobé udržení váhy je cvičení klíčové – pravidelný pohyb pomáhá udržet efekt a stabilizovat váhu​. Studie ukazují, že lidé, kterým se daří si sníženou hmotnost udržet, často provádějí 60–90 minut středně intenzivní aktivity většinu dnů v týdnu​ (cdc.gov). Proto je vhodné zařadit pohyb do denního režimu (chůze do schodů místo výtahu, procházky, sportovní koníčky) a celkově omezit sedavý způsob života.

• Změna životního stylu a návyků: Trvalé zhubnutí vyžaduje i úpravu behaviorálních návyků. Osvědčuje se například sledovat a zapisovat si jídelníček (tzv. food diary) a pravidelně se vážit , což zvyšuje povědomí o příjmu kalorií a pokrocích. Dále pomáhá omezit dobu strávenou sedavými činnostmi (televize, počítač) a naopak podporovat aktivní trávení volného času (kdo.int). Důležitý je také dostatek spánku – chronický nedostatek spánku a nadměrný stres mohou narušovat hormonální aktivitu a může podporovat přibírání na váze. Proto je součástí zdravého životního stylu pro hubnutí i snaha o kvalitní spánek (cca 7–8 hodin denně) a zvládání stresu relaxačními technikami. V poslední řadě se můžeme snažit zapojit i rodinu či přátele. Sociální podpora a společné hubnutí – vhodná motivace a udržitelnost změn.

• Odborná pomoc a léčba obezity: Při vyšším stupni obezity (BMI ≥ 30, případně ≥ 27 a při komplikacích) je možné vyhledat odbornou pomoc lékaře nebo nutričního terapeuta. Pod dohledem specialistů lze aplikovat strukturované programy s behaviorální terapií, edukací o výživě a pravidelnými kontrolami. Pro morbidní obezitu (BMI ≥ 40, resp. ≥ 35 s vážnými komplikacemi) jsou k dispozici farmakologicky a chirurgické intervence . Moderní léky proti obezitě (např. na bázi GLP-1 agonistů) pomáhají snižovat apetit a mohou podporovat úbytek váhy u pacientů, u nichž samotná dieta a cvičení nestačí. V nejzávažnějších případech se přistupuje k bariatrické chirurgii (zmenšení žaludku apod.), která prokazatelně vede k největším a dlouhodobě udržitelným váhovým úbytkům a zlepšení zdravotního stavu (včetně ústupu diabetu či snížení mortality). Tyto invazivnější postupy jsou však indikovány pouze pro vybrané pacienty a vždy vyžadují celoživotní lékařské sledování a úpravu stylu po zákroku​ (pmc.ncbi.nlm.nih.gov).

Nakonec je třeba zdůraznit, že prevence a léčba obezity je dlouhodobý proces . Neexistuje rychlé řešení – klíčová je trpělivost, realistické cíle a postupné změny. Úspěšné strategie hubnutí bývají ušité na míru jednotlivci, zohledňují jeho možnosti a preference​(pmc.ncbi.nlm.nih.gov). Kombinace rozumné diety, pravidelného pohybu a změn návyků přináší podle vědeckých studií výsledky při redukci váhy a hlavně udržení té správné. (​cdc.gov). Důležité je nevzdávat se při drobných neúspěších a vnímat hubnutí jako cestu ke zdravějšímu životnímu stylu, nikoli jako krátkodobou "dietu". S podporou odborníků a okolí lze postupně dosáhnout zdravější tělesné hmotnosti a snížení rizika vážného onemocnění spojených s obezitou. Vzhledem k narůstající epidemii obezity je takový přístup více než žádoucí jak pro jednotlivce, tak pro celou populaci.

Použité zdroje: Celá výše uvedená zjištění jsou podložena aktuálními daty a vědeckými studiemi – viz uvedené citace (WHO, World Obesity Federation, CDC, odborné lékařské publikace aj.). Obezita je komplexní problém, ale díky rostoucímu množství výzkumů máme i stále lepší poznatky, jak již předcházet a účinně ji léčit​ (wordlobesity.org). Doufejme, že tyto poznatky budou využity v praxi k otočení nepříznivého trendu a ke zlepšení zdraví populace.

3 nejnovější blogové články: